Než jsem se pustil do jakékoli činnosti na poli, odebral jsem několik vzorků půdy. Poslal je na rozbor a za pár let udělám rozbor srovnávací. Výsledky napovídají, že nás čeká ještě hodně práce.

Vzorky jsem zavezl do VÚMOP a nějaký čas si počkal na výsledky. Prozradily, že půda v horní části pole se dá klasifikovat jako jílovitohlinitá (těžká půda) a v dolní části pole jako písčitohlinitá (středně těžká půda). Tohle ale není to nejzajímavější. Člověk s trochou cviku a s rýčem v ruce na to může přijít sám. Zajímavé je to, co zůstává zraku skryto.

Důležitou informací z rozboru je velmi nízké pH půdy. Výsledky ukazuji pH 3,9 a to už hovoříme o extrémní kyselosti půdy. Velmi nízké pH ovlivňuje schopnost většiny rostlin přijímat z půdy živiny a to může velmi výrazně brzdit jejich růst. Protože na poli nebudu pěstovat borůvky, které mají kyselou půdu rády, budu muset pH půdy upravit. V plánu je rozmetat letos na poli pár tun vápnitého dolomitu, který navíc obohatí půdu o hořčík. Vyšší hodnota pH také velmi pozitivně podpoří život půdních mikroorganismů a o ty jde teď především.

Další výsledky z rozboru půdy hovoří o nízkém obsahu organické hmoty a živin. Není se čemu divit, léta bylo z pole jen odebíráno a nic doplňováno, pokud tedy nebudu počítat mraky spadaného listí z okolních lesů, ale jen to nestačí. Letos se tedy vydáme cestou zeleného hnojení. Využita k tomu bude svazenka vratičolistá, která navíc poslouží včelám a dalším opylovačům jako pastva.

Ještě je brzo, vždyť je teprve leden, ale zapište si do kalendáře připomínku někdy na konec léta 2020. Odhaduji, že tou dobou bude většina pole modrofialově kvést. Svazenka navíc kvete postupně a může jí to vydržet až šest týdnů. Tak se přijďte pokochat a klidně si i pár květů natrhat a potěšit milou či milého.

Sledujte stránku projektu pole „U dubu“, kde průběžně aktualizuji stav.